14. 3. úterý: Agdz - Ait Ben Haddou - Marrákeš

Opět snídaně na terase, tentokrát palačinky.

V rozvalinách kasbachu už jsme se zorientovaly a tak k autu bychom trefily i samy bez hostitele Issmaila.

Opouštíme palmové háje a míříme do Ait Ben Haddou. Krajina je nádherná a mění se před očima.

Před Ait Ben Hadou je malá vyhlídka s bleším trhem.

Výhled je pěkný, ale pokud nevlastníte teleobjektiv, tak je památka taky bleší. Dostali jsme tip od jiných cestovatelů parkovat před hotelem Ait Ben Haddou a tak se mám podaří nezaplatit ani za parkoviště ani za přechod přes řeku. Vlastně platíme jen za záchod a za vyhlídku.

Po včerejším autentickém liduprostém toulání se po kasbachu ... nás tato slavná památka UNESCO překvapuje snad jen všudypřítomným nepořádkem.

Brouzdáme uličkami, kupujeme džus za pouhých 20 MAD (45 Kč) a snažíme se objevit slavné záběry z filmu Gladiátor.

Něco k snědku a kávičku plánujeme v nedaleké art kavárně Taman. Zastavují nás policajti, že je cesta zavřená, že musí projet asi 20 Ferrari. Pánové by jistě ocenili zpestření na cestě, my to vnímaly jako zdržení a měly jsme už trochu hlad. Taman Art

fe jsem našla náhodně v Google maps.

Skutečnost je taková, že dva kluci prostor rekonstruují už dva roky a ještě nemají oficiálně otevřeno, ale udělali nám skvělý salát s čerstvým teplým chlebem a kávu s chili a skořicí.

Interiér i terasa s výhledem jsou přenádherný. Je tady i ubytování.

Cestou do Talouetu se tak kocháme a fotíme, že si ani nevšimnem, že nám dochází benzín.

Je to tu sama zatáčka a samý kopeček a občanská vybavenost čistá nula. Hanka googlí benzinku, prý 80 km. Haha, tak to máme teda problém. Zastavuji u kolemjdoucího Berbera, který nerozumí lidské řeči a Hanka obíhá auto, aby mu ukázala na nádrž. Pochopí oč nám běží a počet kilometrů k benzínce nám sděluje francouzsky. Hanka mu nechá napsat číslo na svůj mobil: pumpa je 11km. Uf! Když jedeš z Marrákeš do Merzouga, musíš jet touhle cestou. Výhledy jsou doslova dechberoucí. Fotíme a víme, že to fotka nezachytí, tak snad aspoň krátká videa nám umožní nezapomenout tu nádheru.

V Talouetu bereme benzín a homosexuálního (asi) Berbera za guida k prohlídce kasbachu. Ne že bychom si to neuměly prohlédnout samy za 40Mad, ale on nám mile vysvětlí,  že tím podpoříme místní chudé obyvatelstvo.

Výzdoba interiéru je nádherná.

Ještě k benzínu: ve stresu jsme natankovaly plnou nádrž, což je pěkná blbost, do Marrakeše spotřebujeme sotva 1/4 a zbytek bude mít k dobru jiný turista, který si půjčí auto po nás. Jsme kozy.

Cestou Hanka volá do Hammam Essalama v Marrákeši, že bychom přišly v 19hod. Krátké kafíčko a pár slov u Karima. Trochu spěcháme. Na čtyřproudové silnici je povolena 60km/h, to nechceš a nechápeš. Hanka jede 72km/h a už nás staví policajti a platíme pokutu 150Mad. Libujem si, že cesta do hammamu je po hlavním tahu a že nemusíme blíž k Medině. Parkujeme na něčem jako chodník a kolemjdoucí Maročan nám říká, že nás odtáhnou, ať si přeparkujem a ukáže kam a peníze nechce. Nechápeme. 

V hammamu jsme nikdy ani jedna nebyly a tak nafasujem ručníky, svlečem se "do hola", čekáme, co se bude dít a pozorujeme cvrkot. Přijde pro nás korpulentní Maročanka v mokrých černých legìnach a nátělníku. Vede nás několika místnostmi, kde je vlhké vedro, plno nahých marockých žen různého věku a různých stádiích procesu očisty. Jsme politý teplou vodou a leháme si na vyhřátou mramorovou lavici. Jsme pomatlány černým mýdlem a vyzvány k relaxaci. Je tu vedro k padnutí. Po 20 minutách následuje drsný peeling rukavicí a pak voňavá masáž a umytí hlavy. Pak nás zabalané do ručníků a za ruku vedou zpět do odpočívárny. Dostáváme čaj a vodu. Za 150 Mad skvělý zážitek. Doporučení jsme dostaly od místního guida ze Zažít Maroko. Na Google mi to házelo jen hammamy pro turisty 3x dražší. Sedáme do auta, Hanka dává do navigace směr letiště. V půjčovně máme vrátit auto v 21 hod a tak to krásně stíháme. Pohoda! ...si myslíme. Ale! Projíždíme historickou bránou a to je divný. Uličky se zužují, provoz zhušťuje a to je špatný. Motorky všemi směry, a chodci  nám skáčou pod auto, všechno natěsno. Jsme v samém srdci Mediny! Navigace si z nás dělá srandu a vede nás do jakéhosi letištního salónku uprostřed centra. Partička teenagerů se nabízí, že nás z Mediny vyvede a dva výrostci si sedají k nám do auta. Zvláštní pocit. Za chvíli už víme kudy, strýček Google pochopil, kam chceme a tak se s kluky loučíme. Dáváme jim jen 20Mad, páč víc drobných nemáme. 

Vracíme auto, měníme plánovaný bus za taxík a necháme se odvést až k Turkish stekhouse restaurant - opět tip Zažít Maroko.

Jsme plný, nejen zážitků. Hotel Almas a spát.